Tuesday, June 18, 2024
18.2 C
Prague

SAVANY, LOVCI A MARATONY: EVOLUČNÍ PŘÍBĚH VYTRVALOSTNÍHO BĚHU (B+ premium)

Běhání a to konkrétně běh na dlouhé vzdálenosti sehrál nečekaně klíčovou roli ve vývoji lidí, jako druhu. Výzkum Dr. Liebermana se detailně věnuje právě tomu, jak tento konkrétní fyzický projev ovlivnil naše evoluční kroky. U většiny zvířat se vyvinula schopnost rychlého sprintu na krátké vzdálenosti z důvodu lovu nebo naopak úniku před predátorem, ale člověk se ubíral poněkud jiným směrem. Náš prapředek získal jedinečnou schopnost běhat pomalým během na dlouhé vzdálenosti, které by pro většinu živočichů znamenaly naprosté vyčerpání.

Strategie a Výdrž na Lovu

Náš prapředek oproti svým konkurentům a jiným predátorům měl jednu obrovskou nevýhodu, byl neskutečně pomalý, jeho běh oproti ostatním byl značně nestabilní bez schopnosti okamžitě změnit směr. Sebemenší nerovnost ho rozhodila. Prostě evoluční průšvih. Pokud náš prapředek měl přežít, musel přijít s něčím, co by mu dalo konkurenční výhodu. Tím se stal vytrvalostní aerobní běh, který z nás učinil nejlepší vytrvalce na planetě a vyzbrojil nás novou taktikou v honbě za kořistí. Prostě jsme dokázali zvěř uštvat díky strategii střídající běh a chůzi. A právě tyto schopnosti vedly k několika unikátním evolučním změnám, z kterých jako běžci čerpáme dnes.

vyjímečnost lidského těla

Lidské tělo je plné jedinečných adaptací, které nás předurčují pro vytrvalostní aerobní běh na dlouhé vzdálenosti. Jsme rození vytrvalci a máme to zakódováno v genech. Dokonce můžeme      s klidným svědomím prohlásit, že patříme mezi nejlepší vytrvalce na světě. 

Naše vzpřímená postava s mírně prohnutou páteří, nám umožňuje udržet hlavu ve stabilní poloze během běhu. Achillova šlacha, která funguje jako pružina, uchovává energii při každém dopadu nohy na zem a pomáhá nám udržet naše běžecké tempo. Ztráta srsti a hustá sít potních žláz umožnila naší skvělou schopnost regulovat naši tělesnou teplotu a ochlazovat se. 

Nejenom tyto, ale i dále popsané adaptace a mnoho dalších, které zde neuvádíme, ukazují, jak se v průběhu tisíců generací naše těla vyvinula v nejlepší vytrvalce na planetě.

Anatomické Aspekty Běhu jako Nástroje při lovu za Kořistí

Putující savanou: Když se naši dávní předkové procházeli po africké savaně, byli na všechny strany obklopeni nebezpečím. Postrádali drápy a ostré zuby velkých šelem, neměli k dispozici rychlost geparda nebo sílu gorily. Byli nesmírně zranitelní. Pokud chtěli svůj boj o přežití a nadvládu nad živočišnou říší vyhrát, museli se přizpůsobit a získat nějakou rozhodující konkurenční výhodu. 

Odpovědí je naše jedinečná anatomie, která nám poskytovala klíčovou výhodu: schopnost aerobního běhu na dlouhé vzdálenosti. K tomu aby z nás byli špičkový běžci ovšem muselo dojít k několika zásadním proměnám našeho těla. 

Achillova šlacha: Možná byste nevěřili, ale Achillova šlacha, ten kus tkáně propojující  patní kost s lýtkovým svalem, může být jednou z nejzásadnějších anatomických změn v naší minulosti spojené s během. Ano tato šlacha, která nás občas tak trápí funguje jako skvělá pružina, která absorbuje energii při každém dopadu nohy a následně tuto energii uvolní. Díky této své vlastnosti nám pomáhá pohybovat se efektivněji a ušetřit cenné energetické zásoby během dlouhých běhů, tím, že část energie vrací mechanicky zpět. 

Vzpřímený postoj:  Chůze po dvou nohách a udržování vzpřímeného postoje představují klíčový element lidské evoluce, umožňující nám ušetřit významné množství energie ve srovnání se čtyřnohými zvířaty, což nám poskytuje obrovský benefit v oblasti vytrvalostního běhu. Ovšem všechno má svou cenu, a v tomto případě to je ztráta rychlosti. 

Vzpřímená postava umožňuje zároveň efektivnější chlazení těla při běhu, protože menší plocha těla je vystavena přímému slunečnímu svitu a umožňuje lepší proudění vzduchu kolem těla.

Vertikální uspořádání také poskytovalo naším předkům vynikající výhled a umožňovalo nám včas rozpoznat kořist nebo potenciální hrozbu neboť naše hlava byla v savaně skoro vždy nad vzrostlou vegetací. 

Nohy – kolena, kotníky, klemba nohy: hrají klíčovou roli v biomechanice našeho běhu a chůze. Jejich přizpůsobení bylo důležité pro naši schopnost efektivně se pohybovat v dvounohém režimu. A jak se na těchto změnách podepsala evoluce? Takže začněme popořadě:

Koleno: Koleno se vyvinulo tak, aby bylo dostatečně stabilní pro podporu těla při stání, a současně dostatečně flexibilní, aby umožňovalo efektivní pohyb. Tato konstrukce kolena umožňuje absorbovat významnou část nárazové energie během běhu a chůze, chráníc tak ostatní části těla před nadměrným stresem. Zároveň nám poskytuje možnost vyrovnávat se s nerovnostmi terénu, což umožňuje běh po náročném povrchu.

Kotníky: působí v kombinaci s achilovou šlachou jako pružiny, které ukládají a uvolňují energii během běhu, čímž zvyšují efektivitu běhu. Kotníky poskytují schopnost adaptovat se na různé typy terénu a umožňují nám stabilizovat tělo na nerovném povrchu. Silné a flexibilní kotníky nám pomáhají stabilizovat při běhu naše nohy a tím opět chrání naše tělo před nežádoucími nárazy a orthopedickýcm stresem.

Nožní Klenba: pomáhá rozložit tlak po celé ploše nohy během stání, chůze a běhu, což minimalizuje stres na konkrétních místech. Stejně jako kotníky, i nožní klenba funguje jako pružina, která absorbuje nárazovou energii a snižuje celkovou zátěž kloubů a kostí při běhu. Struktura nožní klenby, kterou tvoří 26 kostí je jedním z nejúžasnějších architektonických děl jaká kdy kdokoli vytvořil. Umožňuje vyváženost mezi stabilitou a pohyblivostí nohy, což je klíčové pro bipedální pohyb.

Dýchací aparát a kardiovaskulární systém: Naše plíce a srdce spolu s cévním systémem se vyvinuly tak, aby byly schopny přepravovat kyslík do našich svalů s výjimečnou efektivitou, což nám umožňouje věnovat se aktivitám, které si vyžadují vytrvalost a odolnost, jako je aerobní běh na dlouhou vzdálenost. 


Náš dýchací systém má schopnost maximalizovat příjem kyslíku s každým nádechem, což umožňuje efektivní výměnu plynů v plicích a optimalizuje jeho transport do krve. To je zásadní, protože krví je přenášen do svalů, kde je využíván k produkci energie, která nám umožňuje běžet. 

Srdce pak funguje jako pumpa, která posílá okysličenou krev do svalů, a tím udržuje tělo v chodu během vytrvalostního běhu.


Tato adaptace na vytrvalostní běh, pravěkým lidem dávala jedinečnou výhodu v prostředí, kde mohli být zdroje omezené. Toto umožnilo našim předkům pronásledovat kořist přes velké vzdálenosti až do bodu, kdy byla kořist vyčerpaná, zatímco my jsme mohli pokračovat díky naší jedinečné schopnosti efektivně dodávat kyslík do svalů nebo být dříve u mršin než jiní predátoři. Naše schopnost udržet stálý pohyb na dlouhé vzdálenosti a po dlouhou dobu nás odlišovala od jiných druhů a nabídla nám konkurenční výhodu v boji o přežití a stala se jednou ze základních charakteristik, které definují náš druh, Homo sapiens.

Schopnost Potit se: Ochlazování na Cestách

Nyní odhalme další tajemství, které se na první pohled může zdát běžné, avšak představuje zásadní výhodu: schopnost potit se. Naše těla, pokrytá potními žlázami, disponují unikátní schopností regulace teploty těla, která se stala jedním z kamenů úspěchu v našem vytrvalostním aerobním běhu. Na rozdíl od většiny savců, lidé jsou schopni upravovat a snižovat svou tělesnou teplotu pomocí potu, který vypařováním ochlazuje pokožku a tedy i celé tělo. Při běhu, se totiž generuje značné množství tepla, a proto je tato schopnost neocenitelná. Zatímco zvířata musí přizpůsobit svou fyzickou aktivitu své tělesné teplotě aby předešla přehřátí – musí skoro zastavit a ochladit se prudkým dechem, tak aby se mohla rozeběhnout. Člověk může pokračovat ve výkonu, dokonce i v podmínkách extrémních teplot.

Ochota vstoupit do prostředí, které je pro mnoho tvorů nehostinné, přinesla naším dávným předkům díky této adaptaci strategickou výhodu při lovu. I když se zvířata ochlazují dechem nebo ulehají do stínu v době polední se přestávají aktivně pohybovat a jsou daleko pasivnější narozdíl od našich předků, kteří mohli pokračovat v nenápadném pronásledování, vytrvale a neúnavně, až do okamžiku, kdy byla kořist příliš vyčerpaná, aby mohla dále unikat. Toto unikátní spojení fyzické vytrvalosti a schopnosti efektivního ochlazování vedlo k tomu, že se lidé stali nejvytrvalejšími lovci na savaně, schopnými pronásledovat kořist i v těch nejtěžších podmínkách. 

V potu, který často považujeme za nepříjemný a nekomfortní, najdeme odraz odvahy a vytrvalosti našich předků, kteří se nezastavili před ničím. V každé jeho kapce, která stéká při běhu po našem čele, můžeme spatřit kapičku dědictví, která nás pojí s naší minulostí a připomíná, že nejsme jen obyčejnými tvory, ale běžci savany, kteří neznají hranic.

Evoluce ve Znamení Vytrvalosti

Běhání na dlouhé vzdálenosti vyžaduje více než jen fyzickou sílu nohou a robustní svalstvo. Jde také o neohroženou vnitřní vytrvalost, která zahrnuje schopnost mentálně čelit          a překonávat náročné výzvy,     a také schopnost odolávat únavě a bolesti.

Tato schopnost je něco, co je překvapivě a jedinečně lidské,   a co nás spojuje s našimi předky přes nekonečné generace. Naši předci již dávno rozpoznali tuto vnitřní sílu, která umožňuje jedinci překonávat jeho fyzické limity, stále se pohybovat vpřed, i když je cesta náročná             a vyčerpávající. 

Tento koncept vytrvalosti je hluboko zakořeněný v našem druhu a přetrval tisíce let evoluce, poskytujíc nám schopnost přežít i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Běh a Chůze: Harmonie Pohybu v Pravěké Technice

V hlubinách dávných dob si naši předkové osvojili unikátní loveckou strategii, střídající běh a chůzi, která nejen efektivně kombinovala energetickou úsporu a fyzickou námahu, ale také udržovala neustálý vizuální kontakt s kořistí, čímž zabránily jejímu úniku. Tento způsob lovecké taktiky umožňoval našim předchůdcům vyčerpat zvěř bez vlastního přepracování a stává se inspirací i pro moderní běžecké metody. 

Jedním takovým příkladem, který nachází ohlas v současných běžeckých kruzích, je technika „5:1“ (čti: pět ku jedný). Zde běžci efektivně střídají pětiminutové úseky běhu s jednou minutou chůze, což jim umožňuje maximalizovat vytrvalost, minimalizovat únavu a šetřit energii.

Tato pravěká technika, kterou jsme zdědili od našich dávných předků, se nesla dalšími generacemi a zdá se, že stále rezonuje v našem moderním pojetí běhu a fyzické námahy. Slavme tedy jednoduchost a zároveň genialitu této strategie, která nás učila, jak se stát mistrovskými lovci v nekonečných prostorách divočiny.

Každý náš běžecký krok skrývá zkušenosti našich pradávných předků, odkrývajíc nám tajemství přežití skrze kombinaci vytrvalosti, pragmatického přístupu k fyzickému úsilí a efektivního využívání naší tělesné energie.

Běh jako Odkaz a Symbol Lidské Kultury

Historie běhání v některých případech hrála klíčovou roli ve vývoji lidských společností. Jeden takový najdeme v antickém Řecku, kde byl běh považován nejen za základní fyzickou aktivitu, ale také za klíčovou součást vojenského výcviku a filosofického myšlení. 

Legendární příběh o běžci, který uběhl 42 kilometrů, aby oznámil vítězství v bitvě u Marathonu, je dokonalým příkladem toho, jak byl běh spjat s vojenskými událostmi a byl předobrazem současných maratonských závodů rozšířených po celém světě.

V některých kulturách hrál důležitou roli v náboženském    a duchovním kontextu. Aztékové, měli běžecké posly zvané „painani“, kteří byli současně i duchovními služebníky. Hráli klíčovou roli v komunikaci mezi vzdálenými městy a svatyněmi. Pomáhali udržovat stabilní informační a duchovní řád v rámci jejich civilizace.

V moderní době se běh stal nejen populárním sportem          a způsobem udržování fyzické kondice, ale i nástrojem sociální charity. Například běh Terryho Foxe napříč Kanadou s cílem získat peníze a povědomí           o výzkumu rakoviny, ukazuje, jak běh může mobilizovat lidi a způsobit pozitivní sociální odezvu a pomoci tam, kde selhal stát.

Takže, i když je běh hluboko zakořeněn v naší DNA jako nástroj pro přežití, vyvinul se v průběhu věků do fenoménu, který obohacuje naši kulturu, společnost a dokonce i individuální a kolektivní identitu. Jeho význam a vliv přesahuje rámec prosté fyzické aktivity     a zasahuje do různých aspektů našeho života, od politiky až po duchovní praxi a meditaci.

Závěrečné Myšlenky

Vytrvalostní běh, který je pro nás tak charakteristický, vznikl jako kombinace environmentálních tlaků a biologických adaptací. Lidské tělo je mistrovským dílem evoluce, uzpůsobené pro vytrvalostní běh. Náš vzpřímený postoj, naše nohy, srdce, a dokonce i náš duch jsou výsledkem tisíciletí přizpůsobování se výzvám, které běh na dlouhé vzdálenosti představuje. 

Až příště vyrazíte na svůj běžecký trénink, vzpomeňte si na své dávné předky, jak běželi po nekonečných pláních africké savany, a zamyslete se nad tím, jak ta samá vytrvalost, ta samá schopnost, je stále v  nás všech a spojuje nás s naší hlubokou historií.

Anatomická Přizpůsobení Člověka pro Vytrvalostní Běh

Vertikální postoj:
Lidé vyvinuli vzpřímenou postavu, která minimalizuje přímé sluneční záření a umožňuje lepší viditelnost a efektivní pohyb během běhu.
Potní Žlázy:
Naše tělo je vybaveno množstvím potních žláz, což umožňuje efektivní ochlazování těla během vytrvalostních aktivit.
Achillova šlacha:
Dlouhá Achillova šlacha umožňuje větší pružnost a účinnější přenos energie při běhu, čímž šetří energii a zvyšuje vytrvalost.
Stehenní Kosti:
Delší stehenní kosti poskytují větší krok a umožňují vyšší rychlost při zachování energetické efektivity.
Lidský Kyčel:
Unikátně tvarovaný lidský kyčel umožňuje stabilizovat tělo během jednonohé fáze běhu a zvyšuje rovnováhu.
Pružné Klenby Chodidel: Výrazně vyvinuté klenby chodidel fungují jako pružiny, absorbuje nárazy a využívá energii pro další krok.
Velký hýžďový Sval:
Silný gluteální sval (sval hýžďový) je klíčový pro stabilizaci pánve a podporuje pohyb končetin během běhu.
Velký Objem Plic:
Člověk disponuje větším objemem plic vzhledem ke své tělesné hmotnosti, což umožňuje efektivnější okysličení krve během vytrvalostních aktivit.
Adaptace člověka pro vytrvalostní běh nám nejen umožnila přežití v divoké přírodě za dávných časů, ale současně položila základ pro pohybové aktivity a sporty, které praktikujeme v současnosti. Naše tělo nám dodnes umožňuje zúčastňovat se maratonských závodů a ultramaratonských běhů. 
Každý krok, který dnes při běhu podnikneme, nese v sobě odkaz našich předků a zároveň představuje naši snahu o udržemní si své výkonnosti a odolnosti v prostředí, které je na hony vzdáleno prostředí ve kterém naši předci žili.

Terry Fox

Terry Fox byl kanadskou ikonou, která se stala inspirací pro miliony lidí po celém světě. Narodil se v roce 1958 a jeho život dramaticky změnila diagnóza osteosarkomu v roce 1977, která vyústila v amputaci jeho pravé nohy. Místo toho, aby se vzdal svých sportovních ambicí a snů, Terry se rozhodl obrátit svou osobní tragédii v něco, co může pozitivně ovlivnit životy druhých. Ve věku 21 let, mu byla amputována noha nad kolenem, Terry začal používat protézu a brzy se vrhl do aktivit, s ambicí něco změnit ve prospěch lidí, kteří čelí rakovině. Jeho odhodlání bylo pevně ukotveno v jeho osobní zkušenosti s bolestí a utrpením, které rakovina přináší nejen jednotlivcům, ale i jejich rodinám a komunitám. V roce 1980 Terry spustil svůj „Marathon of Hope“ (Maraton naděje) s cílem přeběhnout Kanadu od východu na západ, aby vybral peníze na výzkum rakoviny. Terry běžel úžasných 42 kilometrů, což je ekvivalent plnohodnotného maratonu, s protézou, která byla daleko od dnešních pokročilých technologických standardů. Jeho cesta začala v Newfoundlandu a pokračovala během 143 dní, během nichž Terry překonal 5 373 kilometrů, než byl nucen zastavit kvůli návratu rakoviny, která se rozšířila do jeho plic. nemoci podlehl 28. června 1981  Terry Fox ukázal neuvěřitelnou odvahu a vytrvalost, což mělo významný dopad na povědomí a financování výzkumu rakoviny po celém světě. Jeho odkaz žije v každém ročníku Terry Fox Run – globální charitativní akce, která pokračuje v jeho snu porazit rakovinu prostřednictvím výzkumu. Terry Fox není pouze symbolem boje proti rakovině, ale také symbolem odvahy, naděje a nesmírné lidské vytrvalosti. Jeho příběh je připomínkou toho, co jednotlivec, i když čelí zdánlivě nepřekonatelným překážkám, může dosáhnout s odhodláním a podporou komunity v boji proti rakovině.

Hot this week

12 wskazówek, jak biegać w deszczu z radością!

Wskazówki dotyczące biegania w deszczu Jeśli lubisz biegać na świeżym...

12 tipov, ako behať v daždi s radosťou!

Tipy na behanie v daždi Ak radi beháte vonku, nie...

12 rad jak i s radostí běhat v dešti!

Tipy pro běhání v dešti Pokud rádi běháte venku, není...

Tętno fartlek to droga do biegowej perfekcji!

Nasi przodkowie zaczęli biegać, gdy ścigali zdobycz lub uciekali...

Tepový fartlek je cesta k bežeckej dokonalosti!

Naši predkovia začali behať, keď prenasledovali korisť alebo utekali...

Topics

12 wskazówek, jak biegać w deszczu z radością!

Wskazówki dotyczące biegania w deszczu Jeśli lubisz biegać na świeżym...

12 tipov, ako behať v daždi s radosťou!

Tipy na behanie v daždi Ak radi beháte vonku, nie...

12 rad jak i s radostí běhat v dešti!

Tipy pro běhání v dešti Pokud rádi běháte venku, není...

Tętno fartlek to droga do biegowej perfekcji!

Nasi przodkowie zaczęli biegać, gdy ścigali zdobycz lub uciekali...

Tepový fartlek je cesta k bežeckej dokonalosti!

Naši predkovia začali behať, keď prenasledovali korisť alebo utekali...

Tepový fartlek je cesta k běžecké dokonalosti!

Běhat začali již naši předkové, kdy pronásledovali kořist či...

3 Struktury treningowe Heart Rate Fartlek (B+)

Nadszedł czas, aby przenieść swój trening na wyższy poziom...

3 štruktúry tréningu srdcovej frekvencie Fartlek (B+)

Je čas zobrať váš tréning na ďalšiu úroveň s...
spot_img

Related Articles

Popular Categories

spot_imgspot_img